Velkomoravské hradisko s odkrytými základy dominantní církevní stavby se rozkládá na tzv. "Hoře sv. Klimenta" (461 m.n.m.) vzdálené asi 4 km od Osvětiman při kdysi obchodní cestě mezi Pomoravím a Brněnskem. Předpokládá se, že v dobách Velkomoravské říše stával na těchto místech kostel a klášter, do kterého svatí věrozvěstové Cyril a Metoděj přenesli ostatky sv. Klimenta, a ve kterém měli být vychováváni kněží slovanského obřadu. Archeologický výzkum prokázal, že hradisko bylo skutečně vybudováno Slovany pravděpodobně v polovině 9. století. Po zániku Velké Moravy (začátek 10. století) zaniká i toto duchovní středisko. Mezi 12. - 14. stoletím je místo opuštěno a nové osídlení je patrné až ve 14. a 15. století, kdy bratr Karla IV. markrabě moravský Jan Jindřich daroval Horu sv. Klimenta brněnským augustiánům. Ti vybudovali na místě původní svatyně kapli a probošství, které bylo bohužel již v roce 1421 zničeno husity. Od 16. století je toto místo pusté a jeho slávu se již nikdy nepodařilo obnovit. V roce 1863 (v rámci oslav milénia - příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu) byl zdůrazněn význam tohoto místa postavením dřevěné kaple zasvěcené opět sv. Klimentovi. Význam tohoto místa si připomínají věřící každým rokem v neděli o slavnosti seslání Ducha svatého (pohyblivý svátek). Duchovní správou patří "Hora sv. Klimenta" pod římskokatolický farní úřad v Osvětimanech. V terénu jsou dodnes dobře patrny valy a příkopy opevňující celé hradisko a tvořící 3 pásy: a) Střed hradiska s kostelem obepíná 6 - 9 m široký hlavní val s příkopem dovnitř plochy. Tvar tohoto opevněni je oválný. b) Vnější val s příkopem směrem od hradiska má tvar obdelníkovitý ve směru sever-jih. c) Předsunutý val. Dominantou hradiska byl kostel stojící na oválné plošince snad uměle srovnaného vrcholku kopce. Dnes jsou patrny pouze zbytky základového zdiva. Kostel byl postaven v několika stavebních fázích: - nejstarší části je východní kněžiště datované do 9. století, - ve druhé fázi byla přistavěna ke kněžišti chrámová loď, jejíž vznik je uvažován ke konci 9. století, - jako poslední byl zbudován nartex a opěrné pilíře, jejichž stáři je středověké. V roce 1969 byly zbytky základového zdiva opatřeny kamennou zděnou maketou a celé hradisko prohlášeno národní kulturní památkou.

Výraznou dominantou a historickou památkou obce je už více než 300 let starý barokní kostel sv. Havla, postavený nad vesnicí na místě původního dřevěného kostela, který byl zničen požárem. Stavba byla zahájena roku 1774 a finančně ji zabezpečoval Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Dokladem toho je kamenné ostění se znakem pánů z Petřvaldu (páv a sloup) nad hlavním vchodem do kostela. Kostel byl benediktován - požehnán v roce 1691. Stavba kostela je centrálně orientovaná na půdoryse rovnoramenného kříže, jehož příčná ramena byla zkrácena a uvnitř zaoblena v niky. Nad křížem ramen se zvedá vznosná kopule. K jižní lodi byla postupně přistavěna dušičková kaple. Na západní straně se stavba opíra o průčelní hranolovou, 38 m vysokou věž, zastřešenou hruškovitou střechou. Vnitřní zařízení chrámu pochází většinou z 18. století a dominuje mu hlavní oltář s ostatky sv. Prokopa Mučedníka, sv. Urbana a sv. Theodory s oltářním obrazem sv. Havla, patrona kostela. Výzdobu kostela dále doplňují dva boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a apoštola Ondřeje a dřevěná kazatelna pocházející ze 17. století. Tu naproti vyvažuje křtitelnice. Dále Vás v kostele určitě zaujmou malovaná okna a dvanácti rejstříkové varhany, které zhotovil novojičínský varhanář Karel Neusser roku 1889. Za povšimnutí stojí i vymalování kopule kostela, které v roce 1906 provedl malíř Josef Kubíček z Uh. Hradiště. V cyklu postav v kopuli znázornil působení sv. Cyrila a sv. Metoděje na hoře sv. Klimenta nedaleko Osvětiman. Pod keramickou dlažbou, která byla položena v 19. století se v prostoru za kněžištěm nachází krypta, jejíž vchod je zazděn. V kryptě byli pochovávání místní faráři, úředníci z buchlovského panství a mniši. Osvětimanská farnost s kostelem patřila pod patronátní právo místních vladyků, sídlících na zdejší opevněné tvrzi. V pozdějších letech náležela pod poddací neboli patronátní právo panské vrchnosti na Buchlově. V současné době spadá pod římskokatolický děkanát v Uh. Hradišti, arcibiskupství Olomoucké. Součástí osvětimanské farnosti jsou obce Vřesovice, Medlovice, Újezdec, Hostějov a samoty Dolní a Horní osvětimanské paseky a Medlovské paseky.